Letošní rok se konalo mistrovství světa lodní třídy Flying Dutchman v toskánském Scarlinu na západním pobřeží Itálie. Pod azurovou oblohou s odpoledními teplotami kolem 25°C závodilo celkem 102 lodí z 16 států a třech kontinentů za účasti kompletní světové špičky. Z Čech se na start postavily dvě nominované posádky FD CZE 21 Hrubý – Houdek a FD CZE 11 Storch – Palkovský.
První dny probíhalo důkladné proměření lodí, kdy v „italské“ organizaci téměř všichni účastníci pilovali či brousili ploutve a kormidla (dříve mnohokráte zdárně proměřené). První tréningové jízdy se soupeři nám umožnily orientačně nastavit základní trim lodě na stálý vítr cca 6-8 m/s a vlny do 2 m. Večer před závodem pak proběhlo rozlosování 102 FD do dvou závodních skupin, ve kterých každá loď odjede dvě rozjížďky. Podle výsledků se pak určovalo složení skupin na další závodní dny – celkově šest kvalifikačních rozjížděk (s jednou škrtačkou). Po odjetí kvalifikace se startovní pole rozdělilo na zlatou a stříbrnou flotilu po 51 FD, kdy každá jela tři finálové rozjížďky (s jednou škrtanou).
Pondělí: první start kvalifikačních jízd byl vyhlášen na 12:00, leč termika začíná až ve 14:00. Krásné dvě hodiny se pohupujeme a sluníme na vodě poblíž startovní lodě. Pak přichází termický vítr jako břitva a obě rozjížďky se jedou v poměrně silném větru západních směrů a zvlněném moři. České posádky se pouští do závodu každá v jiné kvalifikační skupině a při večerním posezení je CZE 21 výrazně spokojenější s dojezdy 3. a 5. a celkově skvělým 4. místem. CZE 11 si vybrala smůlu když v první rozjížďce špatně zvolila křídlo a druhou pro nepochopení cílové linie nedokončila, takže 32. a DNS.
Úterý: start byl vypsaný opět na 12:00 a třetí kvalifikační rozjížďky se stihnou odjet ještě na ranní brízu. České posádky startují společně v první skupině, kdy ještě fouká rovnoměrně po celé vodě. Druhá skupina startující o cca 10 min později již tolik štěstí neměla a dojížděla zkrácenou trať v nastupujícím větru stočeném o 180°. Čtvrtá rozjížďka se pak jede už v klasickém odpoledním větru, na geně druhé oko, levobok na stoupačku přímo proti vlnám. Po dvou závodních dnech si posádka CZE 21 s dojezdy 4. a 7. ještě o příčku polepšila na fantastické průběžné třetí místo, kdy za sebou nechává většinu šampiónů. I CZE 11 se po prvním nevydařeném dnu dostává s dojezdy 15. a 6. celkově výše.
Středa: delší čekání na odpolední vítr (tři hodiny na vodě téměř v bezvětří). Odpolední vítr přichází kolem 15:00. Hned se startuje a postupně se rozfoukává opět na druhé oko. Každý se snaží zajet v posledním kvalifikačním dnu co nejlépe. Hned první start se několikrát opakuje a nakonec se startuje na černou vlajku. Po dojetí je 8 lodí modré skupiny informováno tabulí ze startovní lodi o OCS … uff naštěstí žádná česká posádka. O to větší je pak překvapení CZE 21 ve večerních výsledcích, kde se dozví, že namísto výborného 5. místa patří ke skupině lodí s předčasným startem. Kormidelník CZE 21 Jirka Hrubý se tuto chybku snaží ještě řešit na JURY, ale ta s odpovědí, že „nemají žádnou povinnost uvádět na ceduli všechny lodě přes čáru“ je s vyřízením jeho stížnosti rychle hotová. Trocha roztrpčení – ale i tak nakonec obě české posádky postupují do finálových jízd. CZE 21 z pěkného 9. místa s dojezdy OCS a 9. a CZE 11 z 50. předposledního postupového místa s dojezdy 20. a 36., kdy ve druhé rozjížďce protáhli při stahování na spodní bójce spinakr pod lodí.
Čtvrtek – volný den: V závodním pelotonu je znát úleva při odpočinku po prvních dnech a kromě běžných oprav závodního materiálu se většina účastníků mistrovství vydává do okolí poznat trochu z Toskánska. Návštěva starobylého Scarlina na hřebeni nad marínou je vítaná změna po slaném životě na vodě. Ale ne tak všichni odpočívají – úřadující mistři světa DEN 21 bratři Bojsen-Mollerové trénují i s maďary HUN 70 Majthenyi – Domokos. Večer pak probíhá společenská večeře s typickou italskou noblesou na terase luxusní restaurace.
Pátek – první den finále: slabší větřík, start je na břehu odložen o hodinu na 13:00 a stejně se ještě na vodě čeká další hodinu než vítr zesílí na 4-6 m/s. Chyby se již neodpouští a ve zlaté skupině je hodně těsno. Od teď se už budou starty opakovat jak na běžícím pásu a všechny rozjížďky se již startují na černou vlajku. Lodě se začínají vzájemně hlídat a nikdo nechce udělat chybu. Dojezdy míchají pořadím a kdo byl na bedně v jedné rozjížďce je po další na konci druhé desítky. Před poslední sobotní finálovou rozjížďkou jsou v průběžném pořadí první maďaři HUN 70 s dojezdy 2. a 14., druzí pak dánové DEN 21 s dojezdy 1. a 2. a třetí rakouští „zubaři“ AUT 38 s dojezdy 11. a 1. Českým lodím se ve slabším větru přestává dařit a CZE 21 figuruje na průběžném 20. místě s dojezdy 47. a 13. a CZE 11 na 46. místě s dojezdy 38. a 32.
I přes značné rozčarování se jde brzo spát pro možnost maximální koncentrace v poslední závodní den, kdy se pojede finálová rozjížďka. Všichni svorně doufají, že bude foukat a že se stihne poslední možný start dle vypsání do 14:00 hod – téměř každý potřebuje škrtačku.
Sobota – superfinále: start je dnes naplánován na 11:00 ale vítr stejně přichází až těsně před 14:00 – takže opět tři hodiny čekání v lodi na slunci. Nervozita je cítit napříč startovním polem – snad každý potřebuje vylepšit výsledek. Tři…. dva…. jedna.… start poslední rozjížďky. Jde o hodně – pořadí v čele zlaté flotily je vyrovnané a mistry mohou být ještě tři posádky. Škrtnutím nejhoršího výsledku z finálových jízd se celé pole promíchá a z dvacátého místa může být klidně i šesté. První stoupačka je ze strany českých lodí rozpačitá, následuje karusel, kdy se každý snaží o nápravu, pak druhá stoupačka a ještě dvakrát raum pro další možnost zlepšení…… spodní bójka a finiš proti větru až za úroveň první bójky do cíle.
V konečném pořadí a mistry světa pro rok 2017 jsou HUN 70 Szabolcs Majthenyi – András Domokos (poslední rozjížďka dojezd 2.), druhý GER 87 Hans-Peter Schwarz – Roland Kirst (dojezd 18.) a třetí DEN 21 Jorgen Bojsen-Moller – Jacob Bojsen-Moller (dojezd 1.). Stříbrnou skupinu pak vyhrála posádka AHO 3 Henry Koning – Robbert Taal, kteří se tímto výsledkem v krásných 75 letech se závoděním na FD loučí. České posádky se s nervozitou ve finále nepopasovali nejlépe a celkově se umístila posádka Jiří Hrubý – Roman Kožuch Houdek CZE 21 na skvělém 15. místě (poslední dojezd bohužel 32.) a na konečném 43. místě Petr Storch – Tomáš Palkovský CZE 11 s posledním dojezdem 27. Ve speciálních kategoriích – celkový věk posádky nad 100 let vítězí celkově druzí GER 87, v kategorii stáří lodě nad 25 let pak vítězí NED 4 na celkovém 17. místě.
Už jen slavnostní zakončení a vyhlášení výsledků s titulováním mistrů světa – již po dvanácté! maďaři HUN 70 a hned večer cesta zpátky do mrazivého povětří za Alpami. Příští mistrovství světa Létajících holanďanů se bude konat na konci července v holandském Medembliku a pevně věříme že s hojnou českou účastí.
Za CZE 11 a CZE 21 Tomáš Palkovský a šéftrenér třídy FD Jiří Hrubý.
Odkaz na web mistorvství světa FD : http://www.fdworlds2017.com
Odkaz na výsledky: http://www.fdworlds2017.com/wp-content/uploads/2017/10/day6-classifica-finale.pdf
Odkaz na bohatou fotogalerii: http://www.fdworlds2017.com/photogalleries/
Odkaz na záznam jednotlivých rozjížděk přes GPS (i s obvyklými výpadky trasování): http://www.metasail.it/(S(h3tdhrx0krv2hj0cdpvxydwa))/default.aspx
Pokud ještě nepatříte do „starého železa“ a chcete si pěkně zajezdit či zazávodit na poměrně pohodlné „královské“ okruhové třídě Létající holanďan, tak pro další informace neváhejte kontaktovat prezidenta třídy FD pana Petra Storcha – nautivela@seznam.cz.
Vítěz stříbrné skupiny AHO 3 Henry Koning – Robbert Taal, kteří v 75 letech se závody na FD končí:
Start zlaté flotily:
Mnohonásobní mistři světa HUN 70 Szabolcs Majthenyi – András Domokos:
Celkově druhé místo GER87:
Celkově třetí DEN21:
4. místo AUT38:
Stupně vítězů:
